Sebezáchovný omyl


Sebezáchovný podtyp vychází z instinktu, který velí „Přežít!“ a o přežití se musím postarat .
Teorie instinktivních vzorců říká, že jste-li sebezáchovný podtyp, pak jako druhý nejbližší vám bude sociální podtyp. To proto, že ve skupině si mnohem lépe zachováte svou nezávislost. Skupina jako celek nemůže jít tolik do hloubky a intimity a proto není tolik ohrožující. A pak tu máme na třetím místě nejproblematičtější vztahový podtyp, protože ho sebezáchovy umí nejméně či skoro vůbec.

Když pořadí podtypů lidem vysvětluji a ukazuji, přicházejí za mnou pak sebezáchovní a mají dotaz, jak to myslím, že je pro ně vztahový instinkt nejproblematičtější. Většinou je jejich další komentář zcela totožný. V mládí obvykle zažili, že v partnerství zrušili všechny hranice a partnerovi dali všechno. Ten je zklamal a tak se rychle naučili dát mu, ale zachovat si vlastní hranice. Tedy být s partnerem jen natolik, aby to sebezáchovného nepohltilo. Dodnes myslím na paní, která popisovala: „Já budu mít svoje, on taky, a pak se budeme potkávat na tom, co máme společné“.  Tohle je ideální představa toho, jak by mohlo partnerství pro sebezáchovného vypadat. Je to taková chytrá varianta. Vlk se nažere a koza zůstane celá…

Velký omyl!
Úkolem sebezáchovného je naučit se ve vztahu odevzdat všechno. Vědět, že skutečná jistota není v  hranicích a jistotách, které si člověk kolem sebe buduje. Skutečná jistota je uvnitř a říká, že přežiju, i když se na toho druhého spolehnu, když mu dám vše a nic si nenechám a on pak odejde.
Pozor na to! Jistota není v tom, že druhý neodejde, ale v tom, že já přežiju, i když to udělá, přestože jsem mu ze sebe dala vše.
Pokud jste sebezáchovní, pravděpodobně jsem vás naštvala. I pouhá představa ve vás vzbudí zlost a odpor, který maskuje paniku.
Takže proč byste to měli dělat? To vám tentokráte psát nebudu. Věřím, že to tušíte, možná víte nebo nad tím jen přemýšlejte.

Pokud znáte odpověď na to, proč něco takového chtít, může vás zajímat „JAK to udělat“.
 
Proč? Protože vše, co držíme, ve skutečnosti drží nás. 
 
 
Osobní PS: Pokud byste náhodou získali dojem, že tento článek jsme napsala z čistě teoretického zájmu tak váš ujišťuje , že ne. Jsem sebezáchovná a schopnost věci odevzdat a skutečně se podělit, je pro mě každodením bojem. Jedinným benfitem toho to boje je úleva (nejsem na to sama) a pocit skutečného spojení. 

 

Autor:Michaela Velechvská
Médium:Faceboook
Rok:2017